Leden 2015

28.1.2015 den jako každý jiný

29. ledna 2015 v 23:03 | Jenda

Příhoda z koupelny 28.1.2015

Přijdu do koupelny, umyju si ruce. Potom zhasnu světlo, že odejdu a najednou vidím ještě chvíli, vše kolem sebe tak jak je, ve světle, protože mozek si chvíli pamatuje poslední zaznamenaný obraz. V koupelně je jinak úplná tma a po chvíli vidím, jak tento obraz mizí a nade mnou se rozsvěcuje bílé světlo. Tohle světlo se stále více rozsvěcuje a najednou stojím v tomto nádherném bílém světle. Ať se podívám kam chci, kolem dokola je jen jasné bílé světlo. Mám otevřené oči. Je jedno, jestli je mám otevřené, nebo zavřené. Otevřenýma očima je totiž možné ve tmě vidět to, co není viditelné vnitřním zrakem. Pokud se ale podíváte na zdroj tohoto světla, tak okamžitě vše pomine a zůstanete v úplné tmě. Tentokrát se ale v tom světle přede mnou najednou objevil otvor a v tom otvoru se reálně zobrazuje nějaký prostor, později je vidět místnost, okno a přes okno ven. Vše je hezky barevné. Po chvíli se v té místnosti objeví nějaká bytost, /postava/ celá v bílém a otočí hlavu směrem ke mně. Chvíli se na sebe jen tak díváme. Potom se ta bytost podívá před sebe a z téhle místnosti odejde. Zůstanu jen já a ta prázdná místnost. Vše je tak blízko, dokonce vidím pár schodečků, které směřují dolů do té otevřené místnosti. Chvíli vše jen tak pozoruji a těším se z toho stavu. Když cítím, že to mám ukončit, tak se vše nenápadně, lehounce a pomalu rozplyne v prostoru ve kterém se zrovna nacházím a světlo pozvolna pohasne. Otevírám dveře od koupelny, rozsvítím v pokoji světlo, vstoupím do svého pokoje a užívám si i nadále tohoto nádherného stavu. Pak se začnu věnovat svým běžným věcem. Můžete si to sami vyzkoušet. Né vždy je něco vidět. Né vždy jsme na tohle naladěni. Je také potřeba být trpělivý. Důležité je nemít žádné myšlenky, nemít žádné představy, a nemít v sobě žádné strachy.


Pro potěšení oka 28.1.2015

29. ledna 2015 v 22:55 | Jenda

Ještě další obrázek pro potěšení oka 28.1.2015


Proměny UFO 28.1.2015

28. ledna 2015 v 5:00 | Jenda |  Ostatní

Proměny UFO 28.1.2015 01:43


Tohle není hvězda 28.1.2015

28. ledna 2015 v 3:06 | Jenda |  Ostatní

Neidentifikovatelný předmět na obloze 28.1.2015 01:43

Dnes 28.1.2015 0:20 mám mnoho zážitků. Po mnoha zážitcích ulehnu do postele, zavřu oči a hned vnímám silné nízké vibrace a najednou vnitřním zrakem vidím slabě, obrovský prostor jako bych byl uvnitř v nějaké vesmírné lodi. Po nějaké době vyhlédnu z okna a na obloze vidím pohybující se neidentifikovatelný předmět. Minimálně 3 lodě vidím nad sebou denně v noci na obloze. Tohle jsou zvětšené fotečky z videa.


Fotečka mraků 26.1.2015

26. ledna 2015 v 23:49 | Jenda |  Ostatní

Fotečka při pohledu z okna do mraků 26.1.2015 12:35


Sen 26.1.2015

26. ledna 2015 v 21:20 | Jenda

Sen 26.1.2015


Odpoledne jsem si jen tak na chvíli lehl do postele a v 15:35 jsem se proudil z tohoto snu. Ani bych o tom vlastně nepsal, ale pro to zvláštní ukončení se chci s Vámi o to podělit. Byl to sen jako každý jiný, ale poslední dobou mě to neustále táhne ve snech do toho domu, kde jsem dříve bydlel. Jedná se o kotelnu v rodinném domě. Ta místnost vypadá normálně. Je čistá a je v ní nyní už několik let instalován plynový kotel. Totiž v tom snu, když se dáte na koci této místnosti /kotelny /doprava, tak napravo je tam chodba a ještě jedna místnost kam není radno moc chodit. Ve skutečnosti tam žádná místnost ale není. Ono vás to tam v tom snu přímo nějak přitahuje. Pokud odoláte pokušení a zavřete dveře od kotelny, nic se neděje. Na první pohled i tato místnost za tou kotelnou je také světlá a na první pohled není ničím zvláštní, ale když se v té místnosti pozdržíte chvilinku déle, začnou vás napadat různé divné myšlenky, které se pak začnou stávat vaší skutečností. V tom snu jsem se šel podívat do kotelny, jestli je vše v pořádku. Jdu po schodech dolů a najednou zespoda proti mně přihází ke mně mnoho mladých lidí. V tom snu jsem byl také mladý jako mí synové. Možná jsem byl o 2-3 roky starší. Myslel jsem, že třeba moji synové pořádají nějakou párty, protože nalevo před tou kotelnou v tom podsklepení je také jedna místnost. Jak jsem na konci těch schodů před tou kotelnou, tak jsem si všiml dvou mladých chlapců, že každý z nich má na ruce prstem se zeleným očkem. To očko mělo tvar zeleného 6-ti, možná sedmi nebo osmilístku. Jiní chlapci to neměli. Tak jsem se jich optal, co to znamená. Normálně ty prsteny vidět nebyly, mohl je vidět jen někdo. V tom snu jsem ty prsteny viděl i já. Neustále se ti chlapci vykrucovali né a né mi to povědět. Nakonec mi řekli, že mi dají nějaké víno. Nechtěl jsem víno, chtěl jsem vědět, co ty prsteny znamenají. Po chvíli mi dali 2 sáčky, vypadalo to jako sáčky na čaj a řekli mi, že to je to víno. Já jsem si ty sáčky s tím jakoby vínem dal do levé kapsy u košile a chlapce jsem dál pronásledoval. Oni se otočili a šli to té kotelny, pak do té místnosti napravo takovou chodbou a velice spěchali. Na konci té chodby za tou kotelnou v tom snu byla taková větší místnost, kde na lavičkách sedělo spoustu lidí hezky oblečených, jakoby čekali na nějakou přednášku. Všichni jsme v tu chvíli vypadali úplně stejně jako lidé. Jelikož i tam jsem na ty chlapce neustále dorážel, tak někteří z těch lidí zjistili, že nejsem jako oni. V tu chvíli jsem pochopil, že je zle a začal jsem utíkat z té místnosti pryč. Protože jsem věděl, že jim nemohu utéci, tak jsem se odrazil, vzlétl jsem a že jim uletím tou chodbou z té místnosti do té kotelny. V tom okamžiku se oni proměnili v " lidi" v zeleném oblečení a pronásledovali mne. Protože jsem létat ještě moc neuměl, rychle mě dohonili a vystřelovali na mě takové zelené koule, jak je uvedeno na obrázku. Kdyby mě ta koule zasáhla, kdo ví, co by se mi v tom snu stalo. Když jsem se za letu ohlížel, jeden z nich asi to byl jeden z těch chlapců, se kterými jsem mluvil, udeřil do té koule svoji hlavou, na které v ten okamžik měl nějaké hroty a ta koule vybuchla, tím mě ochránil, ale jim nijak neuškodila. Semnou ve předu letěl druhý z těch chlapců, co jsem s nimi před tím mluvil, byl také v zeleném oblečení a ten ty koule odstřeloval zase nějakým revolverem. Ta honička chvíli pokračovala a najednou vše během vteřinky zmizelo a přede mnou stále ještě v tom snu se objevila vysoká postava celá v černém oblečení a na hlavě měla nějaký černý klobouk nebo něco podobného. Při tom snu jsem ležel na pravém boku. To vím jistě, protože, když se objevila ta postava v tom snu, tak si dala jednu ruku v bok a řekla, co je to tu za "Bordel?.." tak jsem najednou z ničeho nic pootevřel své levé oko jako na něčí pokyn a viděl jsem tu postavu celou v černém, jak stojí v mém pokoji. Byla vysoká až ke stropu mého pokoje. Po chvíli se ta postava rozplynula, zavřel jsem své levé oko, a protože se už nic dál nedělo, otevřel jsem obě oči a po chvíli jsem se začal strašně smát. Víte, jaký tam panuje pevný řád a kázeň? A oni to kvůli mně porušili. Chovali se jak malí kluci. Během dne jsem si na to ještě několikrát vzpomenul a opět jsem se musel tolik smát.


Zážitek 23.1.2015

25. ledna 2015 v 22:26 | Jenda |  Ostatní

Zážitek 23.1.2015 Co my jen víme?

Tento den jsem šel na školení jeřábníků a vazačů, které se konalo v 7:00 hod. v areálu podniku. Budík jsem měl nastavený na 6:00 hod. Probudil jsem se kolem páté hodiny ráno a od půl šesté jsem jen tak tiše ležel v posteli a čekal jsem, než bude 6 hodin. V 5:55 hod. jsem ještě ležel v posteli, měl jsem zavřené oči, byl jsem v podstatě vzhůru, když najednou z ničeho nic cítím a vnímám velmi silně, že se semnou otáčí celá postel doleva. Nejprve jsem tomu nevěřil, tak jsem to nechal jen tak, ale když ten pocit neustával, tak jsem si v duchu řekl, že otevřu oči. Otevřel jsem oči a vidím, že ne jen že já se otáčím s postelí, ale že i střešní okno, které je nade mnou se naklání dolů, jako by padalo na mne. Já jsem se s postelí otáčel v prostoru a prostor se otáčel kolem mne. Když jsem si to začal plně uvědomovat tak to jako tak nějak ustalo. Po chvíli jsem pomalu vstal z postele, rožnul jsem nejistě v pokoji světlo, nevěděl jsem, co se bude dít dál. Posadím se na postel a najednou očima vidím dva stejné pokoje, které se navzájem prolínají. Teď jsem nevěděl, co je vlastně skutečná realita. Najednou před sebou vidíte dva stejné pokoje, které se překrývají asi 30 cm. Chvíli jsem jen tak seděl a pak jsem si šel nejistě udělat ranní hygienu, oblékl jsem se a šel jsem pomalu na školení. Když jsem si sedl, v místnosti kde mělo probíhat školení ke stolu, tak najednou jsem začal vnímat kolem sebe a v sobě tak silné vibrace, že jsem málem musel odejít pryč, protože bych asi spadl ze židle a nechtěl jsem, aby si toho někdo všiml. Cítil jsem se v tu chvíli velmi divně. Po několika minutách se vše stabilizovalo a já jsem se mohl podepsat na prezenční listinu. Později mě napadlo, jestli to není náhodou tím, že je vlastně již….. Přicházející energie jsou stále silnější. Teď měly odlesky tisíce hran diamantů.

Kreslené obrázky 160115

16. ledna 2015 v 22:56 | Jenda

Jen tak pro radost 16.1.2015


Intuitivní kresba 14.1.2015

15. ledna 2015 v 21:37 | Jenda

Intuitivní kresba vnitřního zdroje země 14.1.2015


Noční foto 13.1.2015

15. ledna 2015 v 21:17 | Jenda |  Ostatní

Fotečka u odlehčovacího ramene Dyje 13.1.2015 22:36


Foto měsíce 2015_1

12. ledna 2015 v 10:58 | Jenda |  Ostatní

Měsíc 12.1.2015 1:03


Měsíc s mraky 12.1.2015

12. ledna 2015 v 10:48 | Jenda |  Ostatní

Měsíc s mraky 12.1.2015 5:09


Kreslený obrázek 11.1.2015

11. ledna 2015 v 7:59 | Jenda |  Ostatní

Relaxace s barvami 11.1.2015


Kreslené obrázky_vize 3

7. ledna 2015 v 13:29 | Jenda |  Ostatní

Vnitřní zdroj srdce 6.1.2015

Dne 6.1.2015 v 15:40 jsem se před noční na chvíli natáhnul na postel, otočil jsem se na bok a schoulil jsem se do klubíčka. Zavřel jsem oči a ponořil jsem se sám do sebe. Potom mě napadlo, že se podívám na svůj vnitřní zdroj srdce. Tahle myšlenka mi přišla sama od sebe. Nepřemýšlím nad tím, zdali je to možné, nebo není. Jsem v prostoru, sám se sebou bez myšlenek. Po chvilce se v tom prostoru ukázalo nějaké světýlko. To světýlko se zvětšilo, začaly z něj vycházet energetické paprsky a z těch paprsků se vytvořilo srdce, které mělo energetickou ochranu. V tom srdci se objevilo další světýlko, které vypadalo jako nějaká chodba, tunel ke světlu. Po chvíli v tom tunelu se objevila nějaká bytost, která pomalu kráčela směrem ke mně. Pravděpodobně to mohl být nějaký strážce. Na hlavě měl něco žlutého a na sobě měl oranžovo hnědočervený oděv. Když ta bytost došla na kraj toho tunelu, tak vše najednou zmizelo. Celá tahle vize trvala jen několik vteřin. Bylo to něco přenádherného, dokonalého. Později jsem nakreslil jen to, co jsem si zapamatoval. Pokusil jsem se v této kresbě aspoň malinko přiblížit tomu, jak to vypadalo.


Překvapení 3.1.2015 21:44

4. ledna 2015 v 7:59 | Jenda |  Ostatní

Víla jako panenka

Posadil jsem se na chvíli do křesla a dívám se směrem ke dveřím, střešní okno mám za sebou. Vždy tak sedávám, proto, abych se díval do tmy. Při uvolnění dveře po chvíli zmizí a zůstane po nich jen nekonečný prostor. Vše co se potom objevuje, vychází většinou vždy z tohoto prostoru. Jak se tak dívám, najednou vidím před sebou, že se v tom prostoru něco stále otáčí. Zaměřím svou pozornost tím směrem a vidím, že je to asi nějaká víla, nebo něco podobného. Zatím jsem nikdy nic takového neviděl. Vypadalo to jako by to byla nějaká větší panenka, která měla na hlavě korunku s drahokamy, barevnými kamínky. Požádal jsem tuto bytost, jestli by mohla přijít trochu blíže ke mně. Po chvíli se přiblížila až ke mně a neustále se dost rychle otáčela na obě strany. Byla vysoká asi po kolena. Tak jsem ji jen pozoroval, dal jsem ruce před sebe na šířku ramen a ona se neustále otáčela přede mnou mezi mýma rukama. Na hlavě ji svítily ty barevné kamínky. Vlastně ty mě na ni nejprve upozornily. Po nějaké době jsem ji nechal odejít a šel jsem se podívat zase na jiné energie do koupelny, kde je absolutní tma.

Překvapení 3.1.2015 21:44 Posadil jsem se na chvíli do křesla a dívám se směrem ke dveřím, střešní okno mám za sebou. Vždy tak sedávám, proto, abych se díval do tmy. Při uvolnění dveře po chvíli zmizí a zůstane po nich jen nekonečný prostor. Vše co se potom objevuje, vychází většinou vždy z tohoto prostoru. Jak se tak dívám, najednou vidím před sebou, že se v tom prostoru něco stále otáčí. Zaměřím svou pozornost tím směrem a vidím, že je to asi nějaká víla, nebo něco podobného. Zatím jsem nikdy nic takového neviděl. Vypadalo to jako by to byla nějaká větší panenka, která měla na hlavě korunku s drahokamy, barevnými kamínky. Požádal jsem tuto bytost, jestli by mohla přijít trochu blíže ke mně. Po chvíli se přiblížila až ke mně a neustále se dost rychle otáčela na obě strany. Byla vysoká asi po kolena. Tak jsem ji jen pozoroval, dal jsem ruce před sebe na šířku ramen a ona se neustále otáčela přede mnou mezi mýma rukama. Na hlavě ji svítily ty barevné kamínky. Vlastně ty mě na ni nejprve upozornily. Po nějaké době jsem ji nechal odejít a šel jsem se podívat zase na jiné energie do koupelny, kde je absolutní tma.

Začátek roku 2.1.2015

3. ledna 2015 v 18:48 | Jenda

Jaký byl můj den 2.1.2015

Dnešní den byl opět báječný. Pracovně malinko náročnější, ale emoce a celkový prožitek dnešního dne překrásný. Uvnitř mého těla se začíná rozvíjet nový květ. Když jsem se dnes v práci díval kolem sebe, viděl jsem kolem mne něco jemného, laskavého a zářivého. Jen se chci s Vámi o to podělit. Začalo to včera po půlnoci. Úžasné energie mnou procházejí. Když tohle píšu, skoro úplně hořím. Je to něco nepopsatelného. Být právě tady a teď. Věřím, že i Vy přátelé máte také své nádherné prožitky. Jak je někde psáno. Závoj se začíná ztenčovat. Proto můžeme vidět více toho, co bylo před námi dříve skryto. Přeji Vám příjemný zbytek dnešního dne. Teď mě začínají pálet i chodidla. Těším se na další vteřinu, minutu i den. S láskou Jenda.



Sen 3.1.2015

3. ledna 2015 v 18:41 | Jenda |  Ostatní

Sen 3.1.2015

Dnes 3.1.2015 jsem měl nad ránem několik snů. Všechny byly celkem normální, nic zvláštního až na jeden sen. V tom posledním snu jsem se ocitl někde v lese. Najednou se zatáhla obloha a začala nějaká smršť. Začalo silně pršet a přibližovala se ke mně těžká a tmavá mračna. Věděl jsem, že domů už to nestihnu, tak jsem se schoval v nějakém opuštěném domě. Nebyl to obyčejný dům, byl vysoký, měl šedomodrou omítku a patřil k tomu lesu. Dveře byly pootevřené, tak jsem vstoupil do toho domu. Najednou jsem se ocitnul v jedné veliké a vysoké světlé místnosti, kde byla nějaká šachta nahoru. Pořádně jsem se zabarikádoval. Po chvíli se mračna přiblížila k tomu domu a celý jej zahalila. Začala se kolem toho domu pomalu pootáčet na obě strany. Připadalo mi to, jako by mne hledala. Mračna byla vědomá, měla inteligenci, cítil jsem to. Celý svět byl zahalen to toho temna. Věděl jsem, že jsem ztracený, a nemám šanci na přežití. Že to, co bylo venku, mě spolkne i s tím domem jako malinu. Nezbývalo mi nic jiného, než se odevzdat svému osudu. Díval jsem se do okna, mračna se převalovala na obě strany, když se najednou v mračnech objevila červená koule jako při nějakém výbuchu. Ta ohnivá koule začala pohlcovat vše, co bylo venku, včetně těch tmavých až černých mraků. Ten dům zůstal netknutý tím co se dělo venku. Zůstal na svém místě. Přes okno jsem viděl, že vše co bylo venku, úplně zmizelo a že tam už nic neexistuje. Byl tam jen prázdný prostor. Šel jsem tedy ke dveřím, abych se podíval, co se skutečně stalo. Když jsem dveře trochu pootevřel, do místnosti vnikl obrovský proud světla a já jsem se ze sna probudil.


Sen 3.1.2015 Dnes 3.1.2015 jsem měl nad ránem několik snů. Všechny byly celkem normální, nic zvláštního až na jeden sen. V tom posledním snu jsem se ocitl někde v lese. Najednou se zatáhla obloha a začala nějaká smršť. Začalo silně pršet a přibližovala se ke mně těžká a tmavá mračna. Věděl jsem, že domů už to nestihnu, tak jsem se schoval v nějakém opuštěném domě. Nebyl to obyčejný dům, byl vysoký, měl šedomodrou omítku a patřil k tomu lesu. Dveře byly pootevřené, tak jsem vstoupil do toho domu. Najednou jsem se ocitnul v jedné veliké a vysoké světlé místnosti, kde byla nějaká šachta nahoru. Pořádně jsem se zabarikádoval. Po chvíli se mračna přiblížila k tomu domu a celý jej zahalila. Začala se kolem toho domu pomalu pootáčet na obě strany. Připadalo mi to, jako by mne hledala. Mračna byla vědomá, měla inteligenci, cítil jsem to. Celý svět byl zahalen to toho temna. Věděl jsem, že jsem ztracený, a nemám šanci na přežití. Že to, co bylo venku, mě spolkne i s tím domem jako malinu. Nezbývalo mi nic jiného, než se odevzdat svému osudu. Díval jsem se do okna, mračna se převalovala na obě strany, když se najednou v mračnech objevila červená koule jako při nějakém výbuchu. Ta ohnivá koule začala pohlcovat vše, co bylo venku, včetně těch tmavých až černých mraků. Ten dům zůstal netknutý tím co se dělo venku. Zůstal na svém místě. Přes okno jsem viděl, že vše co bylo venku, úplně zmizelo a že tam už nic neexistuje. Byl tam jen prázdný prostor. Šel jsem tedy ke dveřím, abych se podíval, co se skutečně stalo. Když jsem dveře trochu pootevřel, do místnosti vnikl obrovský proud světla a já jsem se ze sna probudil.

Fotečky z kávy 31.12.2014

1. ledna 2015 v 1:07 | Jenda

Roztančená káva 31.12.2014. Za chvíli je to TADY!