Listopad 2013

Příhoda z nemocnice

23. listopadu 2013 v 0:46 | Jenda

Příhoda z nemocnice 20.11.2013


Zdravím a všem přeji nádherný a krásný večer. Jeden muž co ležel s námi na pokoji v nemocnici, kterému bylo šedesát let, se po ukončení hospitalizace v nemocnici začal s námi se všemi loučit. Domů z nemocnice šel o něco dříve jako já a při našem rozloučení jsem mu řekl: "Podejte mi prosím ještě jednou svou pravou ruku". Zprvu nevěděl, jestli mi má svou pravou ruku podat ještě jednou, protože mě to jen tak najednou z ničeho nic napadlo. Řekl jsem mu, něco pro Vás udělám. Ještě jednou mi tedy podal svou pravou ruku, aniž by nad tím nějak více přemýšlel a levou rukou jsem se dotkl loktu jeho pravé ruky asi tak na pět vteřin. Potom jsem mu řekl: "Tohle je pro Vás a užijte si to". Během chvilinky se rozbrečel jako malé dítě. Slzy mu neustále stékaly po tváři. Sám jsem tím byl překvapen, jak byl najednou dojatý, protože jsem žádnou reakci od toho nečekal. Asi v tu chvíli musel prožít něco nepopsatelně nádherného. Řekl, že tohle se mu ještě nikdy nestalo, aby mu tak najednou z ničeho nic tekly slzy. Chvíli si ty slzy utíral, poděkoval mi, rozloučil se a po chvíli odešel domů.


Jiný pohled

5. listopadu 2013 v 17:57 | Jenda |  Ostatní

Dva odlišné pohledy na svět...

Při prvním pohledu vidím dva stejné obrazy nezávisle na sobě. Při druhém pohledu se dostávám do vědomí jednoty, jejíž stav se začíná neustále prohlubovat.


Nikde nejsme sami...

5. listopadu 2013 v 17:50 | Jenda

Nikde nejsme sami...

Podívejte se na tuhle fotografii. Na první pohled na ni není nic až tak zajímavého. Ale když se zvětší, tak zjistíme, že nejsme v lese tak docela sami...


Jeden krok navíc

5. listopadu 2013 v 17:25 | Jenda

Jeden krok navíc....


Před několika dny mi přišla tahle informace. "KAŽDÝ DEN SI UDĚLEJ PRO SEBE JEDEN KROK NAVÍC". Stačí si to jen říct, provés to a plně si to uvědomit. "Dělám pro sebe jeden krok navíc". Můžete pro sebe udělat těchto kroků i několik. Uvidíte, jak se vaše tělo zahřeje, stane se radostným, šťastným a spokojeným, aspoň na malou chvíli. Denně děláme tisíce kroků, neustále se za něčím honíme, neustále se snažíme naplnit své potřeby, ale na svoje tělo /naší schránku/ nějak zapomínáme. Tímto si vlastně uvědomíme, že také máme své tělo, které nám slouží, jak nejlépe umí a tímto krokem mu vzdáváme hold, uznání a poděkování....

Přeji všem krásné, klidné a ničím nerušené dnešní odpolene....


Naslouchání vodě

2. listopadu 2013 v 23:50 | Jenda
Občas je dobré se na chvíli zastavit a poslouchat hlasy přírody. Právě zde si uvědomíme, jak málo jsme trpěliví a neklidní...

Tep života

2. listopadu 2013 v 23:44 | Jenda |  Ostatní
Zde uvádím své video "Tep života...zázrak stvoření...uvědomění si sebe sama…"
http://youtu.be/m2bay-J-Iaw