Potřeba se vyjádřit

1. listopadu 2010 v 21:28 | Jenda |  Duchovno
vyjadreni



Potřeba se vyjádřit 


I v té nejtěžší chvíli a beznaději, není člověk nikdy úplně sám, jak si myslí. Sám jsem to zažil a vím o čem mluvím. Pro normálního člověka to není jednoduché pochopit, že je to opravdu tak. Když jsem byl psychicky totálně na dně, neměl jsem kde bydlet, navíc jsem zůstal úplně sám a myslel jsem, že už nemůžu dál, tak najednou se mi do mého zorného pole dostala tato slova, cituji: " člověk, který přijde o své rodiče a svou rodinu, tak má vždycky tu jedinou a pravou rodinu, která je v nebesích, která ho nikdy neopustí a je s ním neustále po celý jeho život." Jelikož jsem cítil úplnou beznaděj, nikoho nic nezajímalo, člověk se neměl komu svěřit, tak jsem otevřel své srdce a svěřil jsem se svému jedinému a pravému Otci "Bohu" protože to byla má jediná útěcha a záchrana, kterou jsem měl a mám dodneška. Nebylo to vůbec jednoduché být v takovém stavu, nedat to na sobě znát a přitom chodit denně normálně do práce a podávat maximální výkon, jak to společnost od nás žádá. Nevěděl jsem, jak to mám Bohu říct a tak jsem se mu se vším svěřil, jak jsem to v tu chvíli nejlépe uměl. Je to naše svobodná vůle, jak se rozhodneme. Během několika dní se začali věci najednou měnit. Dneska už vím, že jsem udělal dobře. Jsem mu za to nesmírně vděčný. Bůh s námi cítí, zná všechny naše problémy, ví o nás všechno, ale čeká na to, jak se rozhodneme a jak se zachováme. Proto každý člověk by měl otevřít svoje nitro, upřímně, s pokorou a odevzdaně zavolat na pomoc našeho skutečného a pravého "Boha" Otce, ( Ježíše ...), který je Otcem nám všem. Já jsem to udělal před dvěma roky a teď se cítím šťasten a musí říci, že se mi splnilo i několik mých přání, ( bydlení, práce atd..).

Díky Jemu jsem začal žít novým životem, který se vůbec nedá s tím minulým životem srovnat. Ten minulý život, to byl samý stres. Samozřejmě, že se musím vypořádat se spousty problémů, které nám náš život přináší. Dnes tyto problémy vlastně ani za problémy nepovažuji, v podstatě jsou to pro nás takové zkoušky, jak se s těmito "problémy" dokážeme vypořádat a jak jsme pevní ve své víře. Hlavně se ale změnily moje priority. Život se mi v ledasčem zjednodušil, už nemám potřebu se pořád za něčím honit. Žijeme zde na Zemi jen chvíli a měli bychom si života užívat naplno, tak jako malé děti.. Měli bychom žít v radosti a lásce. Žijeme zde také proto, abychom se s ostatními lidmi naučili žít v harmonii, navzájem si pomáhali, došli k určitému poznání. Všichni pocházíme z jednoho zdroje. Všichni jsme na stejné úrovni.

V očích Boha není nikdo výš ani níž. On všechny miluje stejnou bezpodmínečnou všeobjímající láskou. I my tuto Lásku uvnitř sebe máme, ale naše Ego nám v tom brání. Přesto, že Bůh je všemocný a může udělat cokoli co se mu zlíbí, tak jednu věc udělat nemůže. Nemůže nás přestat milovat. On miluje všechny bez rozdílů, a vůbec nezáleží na tom, jakou máme barvu pleti, nebo jaké máme postavení v životě, jestli jsme chudí nebo bohatí. Nevím proč, ale zrovna dneska mám takový vnitřní pocit, abych tohle napsal, protože si myslím, že bychom to měli mít neustále na paměti.

Já vím, ono se to dobře říká, ale už se to horší dělá. Měli bychom se radovat z každého nového dne, který můžeme prožít na této planetě, protože tato planeta není naše, jak si to někteří myslí, my ji jenom dočasně užíváme a je to pro nás od Boha velký dar , že se probudíme a můžeme si užívat další den života na této planetě. Měli bychom být Bohu za to vděčni a poděkovat mu za každý Nový den našeho života.

Díky této zvláštní náladě jsem napsal báseň (píseň) "Pochmurná nálada".  Uvádím zde na tomto blogu také malý výňatek z knihy "Soulad zdraví" od autora Omraama Mikhaela Aivanhova



1.11.2010    20:56
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Hanka-Bonaccia Hanka-Bonaccia | 1. listopadu 2010 v 21:47 | Reagovat

Ano, Jendo, to je přesně to pravé, rada, jak žít a o co se snažit. My se stále učíme, vyvíjíme a vlastně neustále postupně objevujeme, že není jiné radosti a životního naplnění, než žití v souladu. V souladu sami se Sebou, s naším vyšším Já. S Božstvím. :-) Děkuji. HBK

2 annabea annabea | E-mail | Web | 26. prosince 2010 v 8:53 | Reagovat

Pane Jane, je to do detailu přesně tak jak říkáte...vždycky máme svobodnou volbu zda o pomoc Boha, anděly ...požádáme nebo ne, to nám všem bylo dáno pro život na této planetě do vínku - svoboda rozhodnutí. A poprosit o pomoc když je nám nejhůře - není hanba, je to pokora. Děkuji Anna

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama