Vyznání lesu

25. října 2010 v 20:07 | Jenda |  Inspirace z procházek

Vyznání lesu



Mým druhým domovem
je příroda a les.

Často tam chodívám,
rád se tam vracívám,
kam se však podívám,
jsem jenom já a les.

Už jako kluk jsem do lesa chodíval,
můj táta mě vždy za ruku vodíval,
od té doby uběhlo již spousta let,
i teď se vracím rád do lesa zpět.

Dneska je zas všechno jiné,
poznal jsem však také svět,
v lese si vždy odpočinu,
nerad se vracívám zpět.

Přejdu potok a už jsem v lese,
co by jiný za to dal,
kdyby do lesa měl kousek,
nikam by už nespěchal.

Když jdu někam na procházku,
nikdy nemám pevný cíl,
po balím si saky-paky,
a už letím jak motýl.

V lese se však chovám tiše,
všemu lehce naslouchám,
mnoho vůní, spousta zvuků,
v hlavě si vždy promítám.

Jak tak stojím tiše v lese,
všechny stromy pozdravím,
otevřu své srdce lesu,
a s láskou se představím.

Uvolním se, vypnu mysl,
čas jsem dávno zahodil,
teď žiju sám se svým lesem,
nemám vůbec žádný cíl.

V lese je mi velmi dobře,
čas však rychle ubíhá,
občas proběhne tu zajíc,
když se nikdo nedívá.

Je to zvláštní pocit v lese,
když mu člověk naslouchá,
každý strom je živá bytost,
a jak tiše poslouchá.

Ptáčci krásně zpívají,
zprávy si posílají,
stromy na mě koukají,
a na nic se neptají.

Dobře mě však sledují,
lásku mi projevují,
já jim to zas navracím,
když se z lesa vytrácím.

Poděkujme lesu za to,
je pro nás od Boha dar,
chraňme všichni naše lesy,
aby náš život šel dál.



25.10.2010    19:57
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Hanka-Bonaccia Hanka-Bonaccia | 25. října 2010 v 20:49 | Reagovat

Překrásné vyznání, děkuji Ti Jendo! :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama